Otevřené police jsou v posledních letech jedním z nejoblíbenějších řešení úložného prostoru v obývacích pokojích i pracovnách. Nabízejí vzdušnější dojem než uzavřená skříň a zároveň prostor ukázat věci, na kterých vám záleží. Jenže právě tahle otevřenost je i jejich slabina. Bez promyšleného aranžmá se z police rychle stane sklad, kam postupně přibývá všechno možné a výsledek působí spíš unaveně než útulně. Naštěstí stačí pár jednoduchých pravidel, aby police vypadaly jako z časopisu, i když na nich stojí úplně obyčejné věci.
Proč otevřené police tak snadno sklouznou k chaosu
Uzavřená skříň odpouští nepořádek, protože za dveřmi ho nikdo nevidí. Otevřená police je naopak neustále na očích, a tak se na ní každá náhodná kombinace předmětů, barev a velikostí okamžitě projeví. Nejčastější chybou bývá, že police plníme postupně a bez plánu: sem kniha, tam rámeček, pak krabice od bot, kterou jsme si řekli, že tam necháme jen na chvíli. Výsledkem je vizuální šum, ve kterém oko nemá kam odpočinout.
Řešení není v tom mít méně věcí, ale mít je uspořádané podle pár principů, které fungují stejně dobře na policích v obývacím pokoji jako v knihovně z palet svépomocí.
Pravidlo trojúhelníku jako základ kompozice
Nejjednodušší a nejspolehlivější technika stylingu polic je takzvané pravidlo trojúhelníku, někdy nazývané i pravidlo tří. Princip je jednoduchý: předměty seskupujeme po třech, přičemž jeden je vyšší a zbylé dva nižší. Vznikne tak pomyslný trojúhelník, který oko vnímá jako harmonickou a stabilní kompozici, i když jde jen o knihu, vázu a svíčku postavené vedle sebe.
Liché počty obecně fungují lépe než sudé. Tři nebo pět předmětů vedle sebe působí přirozeněji než dva nebo čtyři, protože nesymetrické seskupení nutí oko pohybovat se po celé ploše, místo aby sklouzlo k jednomu pevnému bodu uprostřed.
Než začnete cokoliv rovnat, vyndejte z police úplně všechno a rozdělte věci na tři hromádky: knihy, dekorace a věci, které tam vlastně vůbec nepatří. Třetí hromádka bývá překvapivě největší.
Jak naskládat knihy, aby nepůsobily jako v knihovně
Knihy tvoří na většině polic základ a právě způsob, jakým je poskládáte, rozhoduje o celkovém dojmu. Osvědčuje se kombinovat víc přístupů najednou:
- Část knih seřaďte klasicky vertikálně vedle sebe, jako v knihovně.
- Jinou skupinku naskládejte horizontálně na sebe, ideálně v menších sloupcích po třech až pěti kusech.
- Jednu až dvě oblíbené knihy postavte obálkou dopředu, aby fungovaly jako dekorace samy o sobě.
Tahle kombinace láme monotónnost a police díky ní nepůsobí jako výřez z knihkupectví. Pokud vás ruší pestrobarevné potahy, zkuste u části knih sundat přebaly. Pod nimi bývají desky v neutrálních tónech, které se snáz sladí s okolím a vizuálně zklidní celou sestavu.
Práce s barevnou paletou
Aby police působily jako promyšlený celek a ne jako náhodná sbírka, pomáhá držet se dvou až tří barev, které se v místnosti opakují. Můžou to být odstíny, které se objevují v polštářích, závěsu nebo koberci. Neznamená to, že musí být všechno stejné barvy, ale předměty by si měly barevně odpovídat natolik, aby oko vnímalo systém, ne náhodu.
Osvědčuje se i takzvané seskupování podle materiálu: keramika ke keramice, dřevo ke dřevu, sklo ke sklu. Materiálově sladěné předměty vedle sebe vypadají sourodě, i když mají různý tvar a účel.
Dekorace, které mají na policích smysl
Dekorace by neměly být jen výplní prázdného místa, ale měly by k policím přidávat hodnotu, ať už vizuální, nebo praktickou. Mezi osvědčené prvky patří:
- Keramické a hliněné nádoby v menším počtu, ideálně v podobných tónech.
- Rámečky s fotkami, které se dobře kombinují se svislou skládanou knihou.
- Pokojová rostlina s převislými listy, například potos nebo zelenec, která polici opticky změkčí a přidá organický prvek.
- Svíčky v neutrálních barvách, které fungují jako spojovací prvek mezi jednotlivými skupinami.
Vyvarujte se naopak drobností bez jasného účelu, suvenýrů nashromážděných z různých cest nebo věcí, které jste tam jen odložili, protože jinde nebylo místo. Otevřená police není odkladiště, je to vystavovací plocha.
Negativní prostor je stejně důležitý jako to, co na polici je
Nejčastější chybou při aranžování polic je snaha zaplnit každý centimetr. Prázdné místo přitom není promarněný prostor, ale nástroj, který dává kompozici vzduch a umožňuje oku odpočinout mezi jednotlivými skupinami předmětů. Police, na které je vidět i kus holého dřeva nebo zdi, působí uklizeněji a dráž než ta, kde se věci tlačí těsně vedle sebe.
Dobrým vodítkem je nechat přibližně třetinu plochy police volnou. Neplatí to jako přesné pravidlo pro každý kus nábytku, ale jako připomínka, že prázdno na polici není problém, který je potřeba vyřešit dalším předmětem.
Pokud si nejste jistí, jestli je police přeplněná, vyfoťte si ji mobilem a podívejte se na fotku o pár hodin později s odstupem. Oko na fotografii odhalí nerovnováhu mnohem rychleji než při pohledu naživo.
Co na otevřené police rozhodně nepatří
- Krabice a organizéry bez víka, které jsou vidět zevnitř.
- Nabíječky, kabely a elektronika, i kdyby šlo jen o dočasné odložení.
- Léky, kosmetika nebo věci z koupelny a kuchyně, které tam patří z praktických důvodů, ale vizuálně kazí dojem.
- Velké množství drobných předmětů bez vzájemné souvislosti, například sbírka magnetek nebo drobných suvenýrů na jedné hromadě.
Pokud potřebujete tyhle věci mít po ruce, řešte je zavřeným úložným boxem umístěným na spodní nebo méně viditelné polici, ne na hlavní vystavovací ploše v úrovni očí.
Jak sladit police s celkovým stylem místnosti
Otevřené police by měly ladit s obývacím pokojem jako celkem, ne fungovat jako izolovaný ostrůvek. Než začnete stylovat, podívejte se, jaké barvy a materiály už v místnosti dominují, a vycházejte z nich. Pokud máte v obýváku hodně dřeva a přírodních tónů, zvolte i na police podobně laděné doplňky. U výraznějších, barevnějších interiérů si police naopak můžou dovolit fungovat jako jasný akcent, třeba přes výraznou barvu hřbetů knih nebo jednu výraznější vázu.
Shrnutí na závěr
Naaranžovat otevřené police tak, aby vypadaly promyšleně a ne náhodně, není otázka vkusu, ale spíš dodržení pár jednoduchých principů: seskupování po třech, kombinace různě naskládaných knih, sladěná barevná paleta a hlavně dostatek prázdného prostoru mezi jednotlivými skupinami. Nejdůležitější krok přijde ještě před samotným stylingem, a to je vyřazení věcí, které na policích jen zabírají místo, aniž by měly vizuální nebo praktickou hodnotu. Když se zbavíte balastu a zbylé kousky uspořádáte s ohledem na trojúhelníkovou kompozici a negativní prostor, dostanou vaše otevřené police úplně jiný, klidnější a promyšlenější charakter.
